Péče o masožravky (obecné informace)

Je třeba si uvědomit rozdíl mezi kaktusy a masožravky.

Kaktusy potřebují sucho a teplo a zálivku málo

Masožravky naopak teploty "průměrné" a hodně vlhkosti a vody

Masožravé rostliny jsou rostliny, které získávají živiny tím, že chytají drobný hmyz.

Masožravky nepotřebují ke svému životu výživnou půdu, proto jim stačí rašelina, která je kyselá a chudá na živiny. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, v chudých písčitých a kamenitých oblastech.
V první řadě jaký substrát použít, stačí rašelina (čistá nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 3 : 1).
Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody(minimálně). Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí masožravky zabije. Běžně pěstované masožravé rostliny snesou rozmezí teplot (5 – 35 °C). Některé druhy Sarracenia purpurea či evropské rosnatky a tučnice, jsou mrazuvzdorné a můžeme je pěstovat celoročně venku u zahradního jezírka či rašeliniště.

Přes zimu masožravky téměř nerostou a stačí jim teplota 5 - 15 °C. Obvykle jim stačí prosklený balkon. Masožravky by ovšem neměly přes zimu stát ve vodě z důvodu, že rostlina nepotřebuje tolik vláhy a mohla by uhnít.

Mucholapka podivna (zimování) - zimují se v chladu s jen mírně vlhkým substrátem. Staré pasti odumřou a nové se netvoří, činnost pastí je také pozastavena. Na jaře ji postupně zvykněte na plné slunce a do podzimu ji nechte na přímém slunci stát v podmisce s měkkou vodou. Na zimu opět zimovat a tak stále dokola. (pokud ji máte v teple, tak neměňte podmínky teplo/zima, jinak o ní přijdete)

Přes léto je vše jednodušší. Čerstvý vzduch a sluneční paprsky prospívá všem masožravkám. Pokud to podmínky dovolí, umístíme je venku na balkoně, terase nebo na zahradě.

Důležitá je zálivka měkkou vodou. Tvrdá doba je v dlouhodobém měřítku pro masožravé rostliny, až na určité výjimky, škodlivá.

SEMENA

Stratifikace

Semena určitých druhů masožravých rostlin musí pro započetí klíčení projít stratifikací. Stratifikace vychází z přírodních podmínek, kde pomáhá řídit správné načasování klíčení ve správném období.

Většinu semen masožravých rostlin, které se vyskytují v tropických a subtropických částech světa, není nutné stratifikovat. Mezi tyto druhy se řadí druhy bublinatky (Utricularia), Heliamphora, láčkovky (Nepenthes), láčkovice (Cephalotus follicularis), subtropické, trpasličí, pralesní rosnatky (Drosera), mexické tučnice a tučnice s jednotvarou listovou růžicí (Pinguicula).

Stratifikace chladem

Stratifikace chladem je nejběžnější metoda, se kterou se lze u semen setkat. Tento druh stratifikace se provádí u semen rostlin, které se vyskytují v mírném podnebném pásmu a prochází zimou. Mechanismus slouží k tomu, aby semena nezačala klíčit na podzim, ale počkala do jara. Stratifikace chladem je potřeba provádět u druhů jako mucholapka (Dionaea muscipula), špirlice (Sarracenia), temperátní rosnatky (Drosera), temperátní tučnice (Pinguicula). Čerstvá semena někdy klíčí dobře i bez této přípravy (zejména mucholapky), ale obecně semena, která neprošla chladem, klíčí zdlouhavě a v průběhu celého roku. Některá semena nevyklíčí nikdy.

Metody stratifikace chladem

Stratifikace v lednici

První, bezproblémovou variantou, je umístění semen na vlhký papírový ubrousek, který se uzavře do zip sáčku a sáček umístíme do lednice. Semena nesmí během stratifikace vyschnout a uzavřený zip sáček zajistí stálé klima bez vysychání. Semena takto necháme v lednici 1-2 měsíce (podle druhu) a následně můžeme semena vysít na povrch substrátu. Toto provedení je vhodnější pro větší semena. Drobná semena se mohou následně z vlhkého ubrousku špatně nabírat a přesunout je na substrát může být náročná činnost.

Druhou variantou je vysetí semen na vlhký substrát (např. v květináči). Substrát se semeny následně umístíme do lednice a necháme ho zde po požadovanou dobu. U této metody je na rozdíl od předchozí varianty riziko vzniku plísní. Je opět nutné dbát na to, aby substrát během celé doby nevyschl. Tato metoda je vhodná i pro velmi jemná semena, protože se po jejím ukončení jen květináč přesune na stanoviště a není nutné semena přendávat.

Přirozená stratifikace ve venkovním prostředí

Stratifikaci lze provést i přirozeně. Semena vysejeme na substrát v květináči / do rašeliniště a necháme přírodu, aby se o stratifikaci postarala. Semena takto necháme celou zimu venku a až přijde jejich čas, začnou klíčit. Substrát musí být stále vlhký.

Sarracenia

Před samotným výsevem doporučujeme semena stratifikovat po dobu 8 týdnů. Stratifikaci provádíme při teplotě 0–5 °C a to tak, že semena např. dáme do vlhké vaty a poté do igelitového sáčku. Tento sáček vložíme do lednice. Potom jsou semena připravena k výsevu.

Semena je nutné vysévat na povrch substrátu. Květináč použijeme ideálně speciální pro masožravky(hluboké) kvůli jejich dlouhým kořenům, popřípadě vyšší sklenici, kde je možné rostlině dopřát vyšší vzdušnou vlhkost. Doba klíčení se obvykle pohybuje kolem 4 týdnů.

Špirlici vyhovuje polostinné stanoviště a doporučuji zalévat dešťovou vodou.