Škůdci kaktusů

Zde si povíme s jakými škůdci se nejčastěji potkáme a jak se jich zbavit

Sviluška, vlnatka krvavá a kořenovka

Svilušku znáte určitě každý – je to malý brouček, který pomalu ožírá mladou tkáň kaktusu, většinou od růstového vrcholu (epidermis), nebo v úžlabinách (žebrách). Nejvíce jim chutnají měkké druhy, např. rebutie, lophophory, gymnocalycium či mammillarie, coryphanthy, pelecyphory, turbinicarpusy, a další. Naopak zatím jsem se s nimi nesetkal u astrophyt, ariocarpusů, oreocereusů.

Vybírají si oslabené rostliny. V teple se rychle množí, proto se většinou objeví v létě (červenec, srpen). Škody způsobené sviluškou jsou jen estetické, ale při zanedbání péče o kaktusy Vám dokáže zdecimovat celou sbírku. Vždy ožere zelenou barvu z kaktusu a ten je pak takový rezavý nebo šedivý. Poškozená tkáň časem odroste. Horší je to, když napadne výsevy – malé semenáčky dokáže sviluška komplet zdecimovat.

Nejlépe se jí zbavíme postřikem a to navečer, nebo když je pod mrakem. Nikdy ne za plného slunce! Já osobně preferuji Vermitec nebo sviluška stop. Vždy přidejte trochu jaru, aby postřik obalil kaktus a kapalina jen nestekla.

Vlnatku beru jako další nebezpečnou mršku, protože stejně jako u svilušky pokud nezareagujete včas, stihne se rozmnožit tak, a pak počítáte jen škody. Z mých zkušenosti jsem se setkal s vlnatkou u astrophyt či ferocactusů . Je to poměrně velký bílý placatý brouček, který si tvoří taková hnízda z vaty. Jsou pokrytá bílou lepkavou hmotou podobné vosku. Nejvíce se s ním setkáte  v zimovištích. Pokud, ale děláte pravidelné .prohlídky kaktusů a preventivní postřiky máte klid.

Jako první pomoc doporučuji použít líh (která mrška přežije vysušení, že :D ), do něj namočíme štětec a tím pak postižená místa na kaktusech potíráme. Jistější je použití postřiku Karate nebo Mospilanu. Do postřiku se doporučuji jako u svilušky přidat trochu jaru, aby přípravek dostal lépe až k vlnatce.

Je to ta asi nejhorší potvora. Řádí přímo v kořenech, proto je dobře schovaná a není tak snadné ji objevit. Většinou si ji všimnete až při přesazování, nebo na jaře, když zalejete sbírku a některý kaktus se podezřele nechce napít. Je furt scvrklý a žebra u kaktusů začíná být čím dál výrazná.  Kořeny jsou napadené a proto ani nefungují. Dokáže kaktus totálně zničit, protože bez kořenů lehce uhnije, nebo zaschne. 

Někdy si ji lze všimnout když nadzvednete květináč s kaktusem. Na spodní straně u odtokových děr je pak vidět takový bílý povlak nebo chomáčky vaty. Kořenovku také rozpoznáte podle specifického zápachu, který vydává. Pokud si nejste jisti substrátem, který používáte, doporučuji použít sterilizaci substrátu. Vezmete zavařovací sklenici, dáte do ní trochu vody a nasypete substrát a dáte do trouby / mikrovlny na 100 st.C a aspoň na 60 min, já tu vůni miluji, ale né každý bude mít stejný vkus :) Tímto způsobem zeminu sterilizujete a žádné breberky už tam nebudou.

Když na ni narazíte při přesazování, mechanicky odstraníme napadená místa a odumřelé kořeny. Potom kořeny postříkáme přípravkem Karate a nechám několik dní oschnout, pak postřik opakuji, nebo kaktus zasadím do zeminy. Ještě jistější než postřik je kořeny v přípravku "vykoupat".

Pokud máte větší sbírku a víte, že přesazováním byste zabili dny až týdny čistého času doporučuji použít mospilan.

Další variantou jsou profesionální přípravky, ale na ty musíte mít certifikaci na používání, jsou pak účinné mnohem více.

Každopádně u všech přípravků buďte velice opatrní, jsou to jedy a dle toho používejte ochranu před nimi.